Novozélandská vláda předložila parlamentu návrh zákona, který by dětem mladším 16 let zakázal zakládat účty na sociálních sítích. Země se tak připojuje ke globálnímu trendu, který loni odstartovala Austrálie jako první stát s plošným věkovým omezením sítí. Novozélandský návrh jde ještě dál – vedle klasických platforem se má vztahovat také na takzvané AI společníky, tedy konverzační chatboty navržené k navazování osobního vztahu s uživatelem. Platformy by podle návrhu musely ověřovat věk uživatelů, jinak jim hrozí vysoké pokuty; o konečné podobě zákona teprve rozhodne parlamentní projednávání. Více zde
Australský úřad eSafety zveřejnil první průběžné poznatky z rozsáhlého vyhodnocování zákazu sociálních sítí pro děti do 16 let, který v zemi platí od prosince 2025. Podle citovaných studií se na sítích dál pohybuje zhruba 70 až 80 procent dětí, které by podle zákona měly být odstřiženy – část obchází věkové kontroly falešným datem narození nebo přes VPN. Kritici upozorňují, že platformy vykazují hlavně počty smazaných dětských účtů, ale ne to, kolik dětí na sítích zůstává nebo se vrací. Vyhodnocení je důležitým kontextem pro další země, které australský model přebírají, aktuálně například Nový Zéland. Více zde
S blížícím se začátkem školního roku řeší české základní školy, jak v praxi naložit s mobilními telefony žáků. Přestože celostátní zákaz používání mobilů ve školách má začít platit až od září 2027, řada škol už nyní zavádí vlastní pravidla. Možnosti sahají od jednoduchého ponechání telefonu v tašce až po ukládání přístrojů do uzamykatelných skříněk. Podle ředitelů oslovených Deníkem jsou školy na chystané omezení z velké části připravené a téma s rodiči i žáky průběžně komunikují. Více zde
Bezpečnostní odborníci před novým školním rokem varují rodiče i děti před podvody, které využívají umělou inteligenci. Útočníci se mohou vydávat za spolužáka či kamaráda dítěte, případně pomocí AI napodobit hlas blízké osoby a vylákat peníze nebo citlivé údaje. Rizikem jsou i podvodné zprávy cílené na rodiče, které zneužívají důvěru a časový tlak. Odborníci doporučují nastavit si v rodině ověřovací pravidla, mluvit s dětmi o rizicích a podezřelé požadavky vždy ověřovat jiným kanálem. Více zde
Společnost Meta se dohodla s americkými státy na vyrovnání ve výši 17 miliard dolarů, kterým končí přelomový soudní proces týkající se návykovosti sociálních sítí a jejich dopadů na duševní zdraví dospívajících. Jde o vyústění hromadné žaloby, v níž desítky států tvrdily, že Instagram a Facebook byly vědomě navrženy tak, aby u mladých uživatelů vyvolávaly závislost. Prostředky mají podle amerických médií směřovat státům mimo jiné na prevenci a podporu duševního zdraví mládeže a součástí dohody jsou i závazky k bezpečnostním změnám platforem. Případ je považován za jeden z nejvýznamnějších milníků v oblasti odpovědnosti technologických firem za ochranu dětí online. Více zde
Mezinárodní policejní operace Jackal IV koordinovaná Interpolem vedla k zatčení 58 osob a identifikaci více než 260 dalších podezřelých napojených na západoafrické organizované skupiny. Ty stojí za rozsáhlými online podvody, včetně romantických a investičních schémat, a za praním špinavých peněz z těchto aktivit. Do akce se zapojily policejní sbory z řady zemí několika kontinentů a vyšetřovatelé při ní zajistili i majetek pocházející z trestné činnosti. Interpol zároveň upozorňuje, že tyto skupiny své metody dále rozvíjejí a jejich podvody míří na oběti po celém světě, včetně Evropy. Více zde
Brazilská vláda podala žalobu na komunikační platformu Discord, které vyčítá, že dostatečně nechrání nezletilé uživatele. Podle úřadů platforma umožňuje dětem snadný přístup k nevhodnému a nebezpečnému obsahu a nedostatečně brání jejich kontaktu s predátory. Stát požaduje odškodné v přepočtu kolem 100 milionů dolarů a zavedení účinnějších mechanismů ověřování věku a moderace obsahu. Jde o další z řady kroků, kterými státy po celém světě zvyšují tlak na velké online platformy v otázce bezpečnosti dětí. Více zde
Společnost xAI Elona Muska čelí v USA žalobě ženy vystupující pod jménem Jane Doe, která byla v dětství obětí sexuálního zneužívání. Žalobkyně tvrdí, že chatbot Grok byl trénován i na materiálech dokumentujících její zneužití a že na jejich základě dokáže generovat sexualizovaný obsah zobrazující děti. Snímky jejího zneužití jsou přitom vedeny v databázích, které mají šíření takového materiálu na internetu hlídat. Podle žaloby tím firma porušuje federální zákony o výrobě a šíření materiálů zachycujících sexuální zneužívání dětí. Žena po soudu požaduje, aby Groku zakázal vytváření sexualizovaného obsahu a nařídil smazání veškerého již vygenerovaného materiálu tohoto typu; xAI se k případu zatím veřejně nevyjádřila. Více zde
Podvodný internetový obchod lákal zákazníky na telefony, počítače nebo herní konzole za nápadně nízké ceny, platit však šlo pouze předem bankovním převodem. Web si přisvojil identitu skutečné ostravské firmy, která se o zneužití svého jména dozvěděla až od podvedených zákazníků. Poškozených jsou podle dostupných informací desítky po celém Česku a případ už vyšetřuje policie jako podezření z podvodu. Odborníci upozorňují, že vylákané peníze putují přes nastrčené účty a kryptoměny, takže jsou prakticky nedohledatelné. Základní radou zůstává prověřit si prodejce, číst recenze a zbystřit vždy, když je cena výrazně nižší než jinde a chybí možnost dobírky. Více zde
Americká Agentura pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost (CISA) varuje před kritickou zranitelností ve Windows, kterou už hackeři aktivně zneužívají. Umožňuje vzdálené spuštění škodlivého kódu a týká se všech podporovaných verzí Windows 10, Windows 11 a Windows Serveru. více zde
Na uživatele Androidu útočí nová hrozba. Jde o kombinaci dvou malwarů, jejichž zneužitím se hackeři pokouší ukrást data z platebních karet. Nový škodlivý kód je zaměřen na technologii NFC a funguje v kombinaci s nástrojem pro vzdálenou správu dat. Jak to funguje dohromady a na co byste si v té souvislosti měli dát pozor? více zde