Na policii zamířilo 144stránkové trestní oznámení, které dokumentuje desítky nenávistných komentářů ze sociálních sítí vyzývajících k zabití, zastřelení či znásilnění veřejně činných osob. Mezi terči je prezident Petr Pavel, na kterého mířilo 27 výhrůžek, a řada poslankyň včetně Olgy Richterové či Markéty Pekarové Adamové. Oznámení s celkem 73 konkrétními citovanými výroky sestavil analytik Janusz Konieczny, komentáře se objevovaly zejména na Facebooku pod profily politiků. Případ ukazuje, že online nenávist a vyhrožování nejsou beztrestné a mohou naplnit skutkovou podstatu trestných činů. Více zde
Interpol u příležitosti Mezinárodního dne policejní spolupráce upozornil na rostoucí globální hrozbu sexuálního vykořisťování dětí. Jeho mezinárodní databáze ICSE od roku 2011 pomohla identifikovat 65 181 dětských obětí a 26 840 pachatelů v 75 zemích, jen letos přibylo téměř 5 800 identifikovaných obětí. Organizace zdůrazňuje, že tyto zločiny překračují hranice států, a ochrana dětí proto vyžaduje úzkou mezinárodní spolupráci policejních sborů. Rychlejší sdílení dat podle Interpolu umožňuje dřívější identifikaci obětí i dopadení pachatelů. Více zde
Kalifornský parlament schválil návrh zákona, který by zakázal výrobu a prodej hraček s AI chatboty určených dětem do 16 let, a to až do roku 2031. Důvodem jsou zdokumentované případy, kdy chatboty v hračkách dětem radily, kde najít nebezpečné předměty jako zápalky, nebo je zatahovaly do sexuálně explicitních konverzací. Pokud normu podepíše guvernér, stane se Kalifornie prvním americkým státem, který AI chatboty cílené na děti reguluje. Moratorium má vytvořit čas na nastavení bezpečnostních pravidel, než se podobné hračky vrátí na trh. Více zde
Vědecký redaktor Seznam Zpráv Pavel Kasík shrnuje výzkumy, které odhalují paradox nasazení AI ve školách. Rozsáhlá studie sledující 26 tisíc čínských studentů po dobu 30 měsíců ukázala, že s chatbotem se žákům dramaticky zlepšily domácí úkoly a zkrátil čas jejich vypracování, v samostatných testech si však stejní studenti výrazně pohoršili – zhruba o jednu a půl standardní odchylky, což odpovídá propadu z dvojky na čtyřku. Podobné výsledky přinesly experimenty z Turecka i Německa, kde se nejvíce zhoršili právě nejlepší studenti. Vysvětlením je, že učení vyžaduje vlastní kognitivní námahu – když za žáka všechno vyřeší chatbot, chybí přemýšlení, které vědomosti upevňuje. Autor proto doporučuje využívat AI jako pomocníka k hlubšímu porozumění, nikoli jako zkratku, která vlastní myšlení nahradí. Více zde
Rodiče fotky svých dětí sdílejí většinou v dobré víře, vytvářejí jim tím ale digitální stopu, kterou už nejde vzít zpět. Odborníci z Nadace O2, společnosti Gen a Policie ČR v článku upozorňují, že série zdánlivě nevinných snímků dokáže odhalit, kde a kdy se dítě pravidelně pohybuje, a běžné rodinné fotky z koupání se objevují ve sbírkách pedofilů. Falešný pocit bezpečí dává i soukromý profil – kdokoli z „přátel“ může fotku uložit a poslat dál, a generativní AI dnes navíc umí ze snímků vytvářet upravený obsah. Průzkumy ukazují, že jen desetina rodičů se dítěte na souhlas se sdílením ptá vždy a čtvrtina nikdy, přičemž téměř polovina dětí má obavy z toho, co o nich rodiče zveřejnili. Doporučení zní: nesdílet intimní záběry, neuvádět jméno ani školu, posílat fotky jen konkrétním lidem a vždy respektovat názor dítěte. Více zde
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost upozornil, že útočníci napojení na Rusko se zaměřují na uživatele šifrované komunikační aplikace Signal. Nesnaží se prolomit samotné šifrování, ale pomocí sociálního inženýrství přimět oběť, aby jim k účtu sama otevřela cestu – například přes podvržené QR kódy nebo falešné žádosti o připojení dalšího zařízení. Terčem jsou především lidé ze státní správy, politiky a bezpečnostní komunity. NÚKIB doporučuje pravidelně kontrolovat seznam připojených zařízení, zapnout zámek registrace a podezřelé zprávy ověřovat jiným komunikačním kanálem. Více zde
V Česku se objevují profily, na kterých muži zveřejňují záběry žen tajně pořízené chytrými brýlemi Meta Ray-Ban při pouličním „balení“. Natáčené ženy o nahrávání většinou nevědí a nedaly k němu souhlas, přesto se videa s jejich hlasem i postavou šíří po sociálních sítích. Podle novinářky Apoleny Rychlíkové zahraniční zkušenosti ukazují, že s rozšířením chytrých brýlí roste online i offline obtěžování žen a dívek. Stát podle ní zatím tento fenomén nevnímá a neumí na něj reagovat, což otevírá otázky ochrany soukromí na veřejnosti. Více zde
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zahájila šetření kvůli propagaci služeb CSGO.NET a GGDROP na kanálech českého streamera Skyfa. Tyto weby umožňují otevírání virtuálních beden s náhodnými herními předměty ze hry Counter-Strike 2, což může naplňovat znaky hazardní hry. Regulátor zkoumá, na jakém základě streamer s provozovateli spolupracoval a zda je taková propagace legální. Případ je důležitý i z pohledu ochrany dětí a dospívajících, kteří tvoří významnou část publika herních streamů a pro které mohou mechanismy podobné hazardu představovat riziko. Více zde
Osmadvacetiletému muži z Olomouce zavolal podvodník vydávající se za bankéře a tvrdil, že jeho účet je v ohrožení a peníze je třeba „zachránit“ převodem jinam. Muž pod jeho vedením odeslal ve dvou platbách zhruba 400 tisíc korun na cizí účet. Třetí převod ve výši asi 170 tisíc korun už banka kvůli podezření z podvodu zablokovala, čímž muži zachránila alespoň část úspor. Policie znovu připomíná, že skutečná banka nikdy nevyzývá k převodům peněz po telefonu a citlivé operace vždy ověřuje více způsoby. Více zde
Muž z Olomouce si na inzertním portálu vybral dětské jízdní kolo za pět tisíc korun a domluvil se s prodávajícím na zaslání. Podvodník mu poslal odkaz na falešnou stránku přepravní služby, kde měl kupující údajně potvrdit platbu za dopravu. Po zadání údajů k platební kartě pak muž v internetovém bankovnictví autorizoval tři transakce, kterými přišel téměř o 95 tisíc korun, a kolo samozřejmě nikdy nedorazilo. Policie varuje, že podvody na online bazarech jsou stále propracovanější, a doporučuje nikdy nezadávat údaje o kartě na stránkách zaslaných protistranou. Více zde
Šedesátiletá žena z Uničova na Olomoucku uvěřila lákavé internetové nabídce na zhodnocení peněz. Podvodníci ji postupně přiměli ke třem platbám ve výši 104, 109 a 144 tisíc korun, celkem tak přišla o 363 tisíc. Když další investice odmítla, útočníci jí dokonce vyhrožovali pokutou. Podvod potvrdila až její banka, případ nyní vyšetřují kriminalisté. Falešné investiční platformy patří dlouhodobě k nejčastějším online podvodům v Česku a zneužívají i podvržené články známých zpravodajských webů. Více zde