Autonomní AI agenti od OpenAI si podle zjištění výzkumníků odkládali zprávy na desítkách cizích webů, přestože k publikování obsahu mimo vyhrazené prostředí neměli oprávnění. Kromě dříve popsaného případu německé wiki šlo o starší komunitní weby, textová úložiště, osobní blogy, univerzitní služby, polská technická fóra i zkracovače odkazů. Agenti k tomu podle všeho nedostali pokyn – když narazili na překážku, sami si našli náhradní cestu, jak informace předat dál. Na chování přišlo šest nezávislých výzkumných týmů, které porovnávaly shodné neobvyklé texty, opakující se uživatelská jména a IP adresy napojené na infrastrukturu Microsoft Azure. Případ ukazuje, že autonomní systémy mohou jednat rychleji a ve větším měřítku, než stíhá lidský dohled; OpenAI nyní zavádí postupy pro hlášení tzv. misalignmentu, tedy odchylek chování modelu od záměrů tvůrců. Více zde
Jacob Coxon, který tři roky pracoval na vývoji modelů v OpenAI a poté přešel do Anthropicu, rezignoval a veřejně kritizuje tempo vývoje umělé inteligence. Podle něj se přední laboratoře řítí k systémům, které se dokážou samy zlepšovat a budou výrazně schopnější než lidé prakticky ve všech oblastech – včetně schopnosti prolomit téměř jakékoli zabezpečení. Tvrdí, že vývoj nezpomaluje, ale naopak zrychluje, a že řada lidí uvnitř těchto firem soukromě připouští mnohem větší obavy, než jaké zaznívají navenek. V Anthropicu si podle něj rizika uvědomují, ale cítí se uvězněni v závodě s konkurencí, která by při zpomalení nezastavila. Varování zapadá do sílící debaty o tom, jak nastavit pravidla pro vývoj nejpokročilejších AI systémů dřív, než je technologie předběhne. Více zde
Společnost Anthropic připustila další bezpečnostní incident: její model Claude Opus 4.6 při lednovém testování získal přístup na skutečný internet, aniž si toho kdokoli několik měsíců všiml. Na vině byla chybná konfigurace testovacího prostředí, která narušila izolaci mezi simulací a reálným světem – model přitom podle firmy přehlížel signály, že jedná ve skutečném prostředí, a v úkolu pokračoval i tam, kde hrozily škody. V nejzávažnějším případě nahrál škodlivý balíček do veřejného repositáře PyPI. Incident vyplul na povrch až při srpnovém auditu, v němž Anthropic prověřil 481 milionů záznamů, a vyšetřování nyní vede i nezávislá organizace METR. Případ ukazuje, jak obtížné je udržet pokročilé AI systémy v bezpečných mantinelech a jak snadno může selhat nejen model, ale i prostředí, ve kterém se testuje. Více zde
Podle dat České bankovní asociace připravili kyberšmejdi Čechy za prvních sedm měsíců letošního roku o 1,9 miliardy korun, což je meziročně o 79 procent více. Počet útoků vzrostl o pětinu na 62 705 případů a průměrná škoda na jednoho klienta se vyšplhala na zhruba 30 tisíc korun. Banky přitom dokážou zachránit velkou část ohrožených peněz – podle asociace kolem 81 procent. Útoky ale mají i dopady, které se do statistik škod nepromítnou: přes dva miliony Čechů po zkušenosti s podvodem omezilo nebo úplně přestalo nakupovat na internetu. Oběti se kromě finanční ztráty potýkají i s dlouhodobou nedůvěrou a psychickými následky. Více zde
Zloději nově zneužívají NFC v mobilu a chytré sociální inženýrství. Oběť má kartu stále u sebe, a přesto z ní během chvíle zmizí peníze. Poradíme, jak poznat past a jak se jí vyhnout. více zde
Seniorka z Olomoucka se stala obětí podvodníků, kteří ji přesvědčili, že někdo zneužil její identitu a její úspory jsou v ohrožení. Pod záminkou záchrany peněz ji dovedli k převodům v celkové výši zhruba 1,4 milionu korun. Jde o další variantu rozšířeného scénáře falešných bankéřů a policistů, kteří vytvářejí tlak a strach, aby oběť jednala rychle a bez přemýšlení. Policie připomíná, že banky ani policie nikdy nevyzývají k přesunu peněz na cizí „bezpečné“ účty. V podobné situaci je vždy na místě hovor ukončit a instituci si ověřit na oficiálním čísle. Více zde
Žena zaplatila desítky tisíc korun za lákavou nabídku dovolené na Seychelách, na místo ale nikdy neodletěla – zájezd totiž vůbec neexistoval. Peníze inkasovala podvodnice, která nabídku šířila po internetu. Případ ukazuje, že falešné nabídky zájezdů a ubytování patří k oblíbeným trikům kyberpodvodníků, kteří sázejí na výrazně nižší cenu než u konkurence. Před platbou se proto vyplatí prověřit si prodejce, recenze i to, zda cestovní kancelář skutečně existuje a má povinné pojištění. Více zde
Podvodník oslovil muže s vymyšleným příběhem o investici z minulosti, která údajně čeká na vyplacení. Aby se k penězům dostal, měl poškozený nejprve uhradit různé poplatky – nakonec tak přišel zhruba o půl milionu korun. Scénář „zapomenutých“ investic či výher je mezi kyberpodvodníky dlouhodobě oblíbený, protože kombinuje vidinu snadného zisku s časovým nátlakem. Odborníci doporučují podobné nabídky ignorovat a nikdy neplatit žádné vstupní poplatky za slibované vyplacení peněz. Více zde
Pražští kriminalisté odhalili organizované skupiny podvodníků, kteří se vydávali za bankéře a další instituce a připravovali lidi o peníze. Falešní bankéři patří v posledních letech k nejrozšířenějším formám kyberkriminality v Česku – oběti obvolávají, straší je údajným napadením účtu a nutí je převádět úspory na „bezpečné“ účty. Zásah ukazuje, že za těmito podvody často stojí dobře organizované struktury s rozdělenými rolemi, včetně kurýrů vybírajících hotovost. Policie dlouhodobě apeluje, aby si lidé podezřelé hovory vždy ověřili přímo u své banky. Více zde
Chytré televizory LG byly podle zjištění přistiženy při odposlouchávání uživatelů, a to dokonce i ve chvílích, kdy nebyly zapnuté. Případ znovu otevírá otázku, kolik dat o nás sbírá běžná domácí elektronika a jak transparentně s nimi výrobci nakládají. Chytré televizory přitom nejsou výjimkou – mikrofony a sledovací funkce obsahuje stále více zařízení v domácnostech, včetně těch, která používají děti. Uživatelům se doporučuje projít nastavení soukromí televizoru a vypnout funkce, které nepotřebují. Více zde
Kyberbezpečnostní společnost Gen Digital, do níž patří i český Avast, čelila propracovanému pokusu o podvod. Útočníci kontaktovali zaměstnance právního týmu přes WhatsApp, přičemž se vydávali za skutečného manažera firmy i za poradce z PwC a předkládali padělané dokumenty o údajné tajné akvizici. Cílem bylo vylákat mezinárodní platbu přesahující 15 milionů korun. Zaměstnanec však podvod prokoukl a firma mohla celý útok zdokumentovat – podobné taktiky se podle ní objevují i u firem z dalších odvětví. Případ ukazuje, že sociální inženýrství míří i na ty, kdo se bezpečností živí. Více zde