Evropská komise zahájila podle nařízení o digitálních službách (DSA) vyšetřování rezervační platformy Booking.com. Prověřuje, zda služba dostatečně brání podvodům, jako jsou nabídky neexistujících ubytování, vydávání se za jiné osoby nebo phishing, při kterém útočníci ovládnou účet ubytovatele a z hostů pak lákají další platby. Komise také zkoumá, zda jsou placené pozice ve výsledcích vyhledávání zřetelně označeny jako reklama. Jen nizozemská spotřebitelská organizace přijala v první polovině roku 2026 přes tisíc hlášení podvodů spojených s platformou. Řízení je zatím v předběžné fázi. Více zde
Mezinárodní operace Serengeti III koordinovaná Interpolem zasáhla proti kyberkriminalitě ve dvaceti afrických zemích za podpory Spojených států. Od konce června do konce srpna 2026 bylo zadrženo 1 462 podezřelých z online podvodů, ransomwaru, podvodných e-mailů cílených na firmy a digitálního vydírání. Vyšetřovatelé identifikovali téměř 66 tisíc obětí a zajistili nelegální prostředky za více než 105 milionů dolarů, přičemž škody spojené s vyšetřovanými případy přesahují 385 milionů dolarů. Policie zároveň rozložila bezmála 11 tisíc škodlivých sítí a infrastruktur. Více zde
Interpol zahájil veřejnou osvětovou kampaň v rámci projektu SynthWave PLUS, kterou shrnuje heslo „Počkej. Ověř. Nenech se nachytat.“ Upozorňuje, že podvodníci pomocí generativní umělé inteligence napodobují hlas i podobu kolegů, přátel nebo rodiny – od falešných videohovorů s žádostí o převod peněz přes romantické a investiční podvody až po sextortion. Součástí kampaně jsou tři krátká videa vytvořená umělou inteligencí, která ukazují, jak syntetická média v podvodech fungují. Veřejnosti Interpol radí ověřovat žádosti o peníze jiným komunikačním kanálem, domluvit si s blízkými bezpečnostní heslo a používat dvoufaktorové ověření. Více zde
Okresní soud Plzeň-jih projednává případ pětačtyřicetiletého muže, který podle obžaloby mezi dubnem 2022 a listopadem 2023 zveřejnil na sociálních sítích desítky nenávistných příspěvků. Ve více než třiceti z nich útočil na Ukrajince, které hanlivě označoval a vyzýval k jejich likvidaci; v jednom komentáři vyhrožoval i tehdejšímu premiérovi. Obžalován je z přečinu podněcování k nenávisti, u soudu připustil, že s rétorikou přeháněl, a hájil se tím, že se v komentářích „vypsal“ a ulevilo se mu. Státní zástupkyně navrhuje podmíněný trest, rozsudek má padnout v listopadu. Případ připomíná, že nenávistné projevy v online diskuzích nejsou anonymní zábavou, ale trestným činem s reálnými následky. Více zde
Kamery nevidí pod oblečení a před detektory kovů se vytvářejí fronty. Švédská výzkumná agentura FOI proto vyzkoušela jiný přístup: odhalovat skryté pistole podle toho, jak se mění Wi-Fi signál. V pokusné místnosti se čtyřmi lidmi systém našel většinu přenášených předmětů. U samotné pistole ale přesnost výrazně kolísala. Co studie opravdu ukázala a proč je zatím brzy mluvit o reálném nasazení? více zde
Aplikace Můj Albert nefunguje od pondělí 12. října a řetězec zatím neví, kdy ji obnoví. Za výpadkem stojí kybernetický incident v mateřské skupině Ahold Delhaize. Firma tvrdí, že nemá důkazy o úniku dat zákazníků, a na darkwebu se zatím nic neobjevilo. Je to důvod k úlevě, nebo jen k opatrnému optimismu? Co je zatím známo, co zůstává nejasné a jak se zachovat, kdyby data přece jen unikla? více zde
Mezi českými uživateli se šíří podvodné e-maily, které zneužívají jméno J&T Banky a pod záminkou povinného ověření identifikačních údajů odkazují na napodobeninu bankovního webu. Útočníci se odvolávají na směrnici PSD2 a zákon proti praní špinavých peněz a vytvářejí časový nátlak s tím, že jinak bude nutná osobní schůzka s bankéřem. Falešná stránka běží na doméně, která s bankou nemá nic společného, a chybí na ní přihlášení přes QR kód, které skuteční klienti používají. Banka potvrdila, že jde o podvod, rozeslala klientům varování a nechala podvodný web blokovat. Protože jsou e-maily rozesílány plošně, mohou je dostat i lidé, kteří klienty banky vůbec nejsou. Více zde
Třiasedmdesátiletá žena z Brna nechala na své účty posílat peníze od obětí internetových podvodů, v hotovosti je vybírala a vkládala do bitcoinmatů, odkud mířily na kryptopeněženku neznámé osoby v zahraničí. Podle soudu takto „přeprala“ téměř dva miliony korun, za což si nechala zhruba dvacet tisíc. K zapojení ji přiměla internetová známost, činnost sama popisovala jako brigádu a hájila se tím, že o nelegálnosti neměla tušení. Krajský soud v Brně jí nicméně potvrdil trest za legalizaci výnosů z trestné činnosti – pokutu 70 tisíc korun a propadnutí techniky. Případ ukazuje, jak podvodníci zneužívají důvěřivé lidi jako takzvané bílé koně k praní peněz. Více zde
Čtyřiasedmdesátiletá žena z Olomouce nejprve zareagovala na podvodnou reklamu slibující výhodnou investici a na pokyny údajné poradkyně odeslala téměř 170 tisíc korun. Po několika měsících ji oslovil další podvodník s tvrzením, že jí ztracené peníze pomůže získat zpět – šlo o takzvaný recovery scam, který cíleně loví už jednou podvedené oběti. Žena pod jeho manipulací provedla další převody za více než 400 tisíc korun, celkem tak přišla o více než půl milionu. Případ připomíná, že nabídka „vrácení peněz z podvodu“ je téměř vždy jen pokračováním stejného podvodu. Více zde
Devětatřicetiletý muž z Uničovska si na internetovém bazaru vyhlédl nákladní vozidlo Multicar za 60 tisíc korun a údajnému prodejci poslal rezervační zálohu deset tisíc. Po připsání peněz prodávající přestal reagovat, zálohu nevrátil a vozidlo kupující nikdy neviděl. Policie případ prověřuje jako podvod, za který hrozí až dva roky vězení, a upozorňuje, že online bazary patří k nejčastějším lovištím podvodníků. Útoků navíc podle Policejního prezidia přibývá a jsou stále sofistikovanější. Více zde
Bezpečnostní společnost ESET varuje, že lidé do AI chatbotů, jako jsou ChatGPT, Claude nebo Copilot, často vkládají citlivé informace, které se mohou stát součástí trénovacích dat nebo uniknout při bezpečnostním incidentu. Před sdílením doporučuje položit si tři otázky: zda je informace veřejná, zda ji mám právo sdílet a zda by mi vadilo její odhalení při úniku dat. Pozor je třeba dávat zejména na zdrojové kódy, zdravotní a osobní údaje či interní firemní dokumenty; anonymizace přitom nemusí stačit, protože AI dokáže identitu odvodit z kontextu dotazů. Smazání konverzace navíc není zárukou, že data zmizí. Kdo už citlivé údaje odeslal, měl by smazat historii i uložené „vzpomínky“, změnit prozrazená hesla a firemní incident nahlásit bezpečnostnímu týmu. Více zde