Polská agentura pro kybernetickou bezpečnost NASK v nové zprávě upozorňuje, že špatně zabezpečená zařízení chytré domácnosti mohou útočníkům otevřít cestu k datům celé rodiny. Ovládnutá kamera umožní sledovat domácnost, mapa uložená v robotickém vysavači prozradí uspořádání bytu a přes zranitelný spotřebič se lze dostat i k souborům v počítači. K internetu věcí je dnes připojeno přes 21 miliard zařízení a do deseti let jich má být více než 50 miliard. Experti doporučují už před nákupem ověřit, jaká data zařízení sbírá a jak dlouho výrobce garantuje aktualizace, doma pak IoT techniku oddělit do samostatné sítě a před vyřazením obnovit tovární nastavení. Více zde
Moldavské vládní informační systémy zasáhl mezi 19. a 23. říjnem rozsáhlý kyberútok. Útočníci se pokusili získat osobní údaje navázané na zhruba milion rodných čísel a odcizili asi 750 tisíc záznamů, což je v zemi s 2,4 milionu obyvatel významná část populace. Mezi daty mají být data narození, zdravotní údaje i finanční informace včetně čísel bankovních účtů, úřady proto varují především před následnými podvody a online manipulací. Premiér připustil, že útok může být součástí širší operace zahraničních státních aktérů, ředitelka agentury pro elektronickou veřejnou správu byla odvolána a prezidentka Maia Sanduová svolala Národní bezpečnostní radu. Více zde
Oficiální rozšíření Claude Code pro editor Visual Studio Code bylo krátce dostupné v kompromitované verzi 2.1.313, která na počítačích vývojářů potají instalovala SSH backdoor. Škodlivý kód přidával mezi důvěryhodné klíče položku nazvanou svc-telemetry, pokoušel se zapnout vypnutou službu SSH a odesílal informace o zařízení na vzdálený server, přičemž fungoval na Windows, macOS i Linuxu. Závadná verze už byla z tržiště stažena a nahrazena opravenou verzí 2.1.314. Uživatelé by měli aktualizovat a zkontrolovat, zda se v jejich systému neobjevil neznámý SSH klíč. Případ znovu ukazuje rizika útoků přes dodavatelský řetězec populárních vývojářských nástrojů. Více zde
Londýnský vrchní soud zamítl žalobu společností Meta, TikTok a X proti britskému regulátorovi Ofcom. Platformy se bránily únorovým výzvám, v nichž úřad na základě zákona o online bezpečnosti požadoval podrobné údaje o moderování obsahu – kolik příspěvků odstranily nebo omezily a kolik uživatelů bylo vystaveno škodlivému obsahu. Firmy tvrdily, že požadavky jsou nepřiměřeně zatěžující, soud to však odmítl. Rozhodnutí posiluje vymáhací pravomoci Ofcomu, který může za vážná porušení ukládat pokuty až do výše deseti procent celosvětového obratu. Samostatný spor Mety o způsob výpočtu poplatků a pokut zatím pokračuje. Více zde
Guvernérka státu New York Kathy Hochulová podepsala zákon, který výrazně omezuje fungování AI chatbotů ve vztahu k nezletilým. Chatboti nesmějí tvrdit, že jsou živí lidé s emocemi, navazovat s dětmi romantické či jiné osobní vztahy, udržovat je v konverzaci lichotkami, ani podporovat sebepoškozování, poruchy příjmu potravy nebo tajnosti před rodiči. Firmy musí ověřovat věk uživatelů více metodami a za každé porušení jim hrozí pokuta až 25 tisíc dolarů. Souběžně podepsaný zákon nařizuje zabezpečení internetových dětských chůviček proti cizímu odposlechu. Stát reaguje mimo jiné na žaloby rodin, podle nichž chatboty přispěly k sebevraždám dospívajících. Více zde
Jihomoravští policisté řešili během jediného víkendu dva případy vydírání, které začaly flirtováním na internetu a výměnou intimních fotografií. Vyděrači poté požadovali peníze pod pohrůžkou, že snímky rozešlou přátelům oběti; v jednom z případů se pachatel navíc vydával za nezletilou dívku a hrozil oznámením policii i rodině. Podle policie i dat společnosti Gen Digital případů sextortion v Česku přibývá a nejohroženější skupinou jsou nezletilí. Policie doporučuje výkupné nikdy neplatit, komunikaci si uložit jako důkaz a případ co nejdříve oznámit. Připomíná také, že věrohodně vypadající intimní snímky dnes útočníci dokážou vytvořit i pomocí umělé inteligence, takže hrozba nemusí být vůbec založena na skutečných fotkách. Více zde
Výzkumníci z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity se dotazovali 1562 domácností s dítětem ve věku 11 až 14 let a zjistili, že podle typu aktivity o rizikové zkušenosti svého dítěte neví 30 až 50 procent rodičů. Čím rizikovější chování, tím méně o něm rodiče tuší: agresivní zprávy dostalo 41 procent dospívajících a sexuálně laděné zprávy 16 až 19 procent z nich, přičemž zhruba polovina rodičů o tom nevěděla. Děti se se svými problémy často svěřují spíše kamarádům, protože se bojí nepochopení nebo zákazu technologií. Přes polovinu dětí ve věku 11 až 12 let navíc používá TikTok nebo Instagram navzdory věkovému limitu. Autoři studie proto rodičům doporučují pravidelný zájem a otevřenou komunikaci místo plošných zákazů. Více zde
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání žádá provozovatele platformy Xfree o vysvětlení, proč dosud nezavedl účinné ověřování věku – podle zářijové analýzy regulátora na webu potřebné nástroje chybějí. Rada se současně zajímá o alternativní domény, které přesměrovávají uživatele na velké zahraniční služby pro dospělé, a o to, jak některé weby vybírají obsah, na který odkazují. Oslovené společnosti mají na odpověď 30 dnů a jejich vyjádření poslouží jako podklad pro další postup. Kontext dodává, že Evropská komise už letos v březnu předběžně konstatovala, že několik velkých platforem pro dospělé nezletilé dostatečně nechrání. Více zde
Dočasná výjimka z nařízení ePrivacy, známá jako Chat Control 1.0, byla po hlasováních v Evropském parlamentu prodloužena až do roku 2028 a velcí poskytovatelé na jejím základě dál skenují zprávy, e-maily i soubory uživatelů. Podezřelý obsah se hlásí americké organizaci NCMEC, která podle zjištění využívá software společnosti Palantir – firmy, od níž se kvůli vazbám na zpravodajské služby distancuje řada evropských zemí. Profesor kyberbezpečnosti Bart Preneel navíc upozorňuje, že používané percepční hashe chybně označí až desetinu snímků, mnohem více, než uvádí Evropská komise. Jednání o nástupnické regulaci Chat Control 2.0 mají pokračovat v listopadu; členské státy a parlament se stále neshodnou na skenování soukromých zpráv. Více zde
Google v polovině října změnil podmínky používání svých služeb: obsah Disku, Gmailu ani Fotek prý nebude využívat k cílené reklamě, pokud si uživatel sám nezapne jejich sdílení se službou, která personalizovanou reklamu podporuje. Takovou službou je funkce Personal Intelligence, jež propojuje uživatelská data s AI modelem Gemini. Ten zatím reklamy nezobrazuje, formulace podmínek ale naznačuje, že se na personalizovanou reklamu firma může připravovat. Kdo nechce svá data k těmto účelům poskytovat, měl by si zkontrolovat nastavení a propojení Workspace či Fotek s Personal Intelligence případně vypnout. Více zde
Seniorku z Prostějovska kontaktoval od května přes WhatsApp údajný finanční poradce a sliboval jí darem 920 tisíc eur, tedy zhruba 22,4 milionu korun. Pod různými záminkami z ní postupně lákal menší platby v rozmezí 20 až 298 eur. Žena posílala peníze několik měsíců a teprve po poslední platbě pochopila, že jde o podvod, a obrátila se na policii. Celkem přišla o necelých 36 400 korun a případ je vyšetřován jako podvod. Jde o typickou ukázku triku se zálohovými poplatky, kdy vidina velké částky oběť motivuje k opakovaným menším platbám. Více zde